Menopauza a deprese. Jak zjistit, jestli jí také trpíte?

V průběhu menopauzy se můžete cítit podrážděná, smutná, rozzlobená nebo neklidná. Pravděpodobně jste už slyšela, že změny nálady jsou s menopauzou úzce spjaty. Možná se však ptáte, zda jsou vaše příznaky normální nebo trpíte nebezpečnou klinickou depresí, která v přechodu postihne až 40 % žen. Zjistěte, jaký je mezi nimi rozdíl!

Zatímco většina žen prochází klimakteriem s pouhými výkyvy nálad, zbylých několik prožívá depresi jako opakování z dřívějších let nebo úplně poprvé v životě. Duševní problémy ovlivňují jak vztahy, tak i pracovní výkon a celkovou kvalitu vašeho života.

Deníček menopauzy

Prvním krokem k rozlišení klasických projevů menopauzy od deprese je věnovat pozornost své náladě. Pokud si vy, nebo vaši blízcí, všimnete častějších výkyvů, apatičnosti nebo pesimismu, než je u vás obvyklé, vše si poznamenejte do deníčku. Sledujte nejen svou náladu, ale také úroveň aktivity, důležité životní události a další symptomy menopauzy, a to po dobu alespoň tří až čtyř měsíců. Užitečnou může být i návštěva profesionála, který nezaujatě posoudí váš psychický stav.

Porozumění depresi

Klinická deprese je závažný stav charakterizovaný intenzivním smutkem nebo zoufalstvím, který trvá déle než dva týdny a jenž zasahuje do vašeho každodenního života. Symptomy se navíc do vašeho života mohou plížit po dlouhou dobu a nepozorovaně, než si vůbec uvědomíte, jak moc ukrajují z vaší spokojenosti.

Existuje mnoho důvodů, proč ženy po čtyřicítce trpí depresí. Určitou roli hraje genetika, jsou však i faktory situační a psychologické. Za vznikem deprese mohou stát i hormonální změny, kdy při snížení hladiny estrogenu a progesteronu dochází k narušení hladiny neurotransmiterů, jako je serotonin. Ten ovlivňuje především vaši náladu, spánek i chuť k jídlu.

Za situační faktor můžeme považovat nenadálé změny ve vztazích. Ve zmíněném věku často dochází ke ztrátě rodičů či určitému odloučení od dětí, které opouští domov. Depresi v tomto věku nahrává také rozvod či vážná nebo vleklá nemoc. Právě některé zdravotní neduhy pravděpodobnost duševních problémů ještě násobí. Pokud trpíte srdečními onemocněními, dysfunkcí štítné žlázy, poruchami spánku, sezónní afektivní poruchou či jste v minulosti prodělala poranění hlavy, můžete být k závažné depresi náchylnější.

Životní styl

I to, jakým způsobem žijete, se samozřejmě odrazí na vašem psychickém stavu. Velkým nepřítelem pro vaši zdravou mysl jsou drogy a alkohol, které mohou mít depresivní účinky. Pokud tyto látky pravidelně užíváte, mohou se vzájemně prolínat s hormonální aktivitou a tím mít i vedlejší vliv na symptomy deprese. Alkohol zároveň zhoršuje návaly horka či noční pocení a přidá potíže se spánkem do seznamu nepříjemných věcí, se kterými se budete muset vyrovnat. I když je lákavé zmírnit svou emocionální bolest sklenkou vína nebo lékem, ve skutečnosti si můžete jen uškodit, a navíc pak jen těžko zjistíte, zda skutečně trpíte klinickou depresí.

Věk a deprese

Studie sledující ženy různých věkových kategorií v menopauze ukázaly, že vyšší věk vstupu do klimakteria s delším reprodukčním obdobím jsou spojeny se sníženým rizikem deprese. Zdá se, že důvodem je delší expozice estrogenů produkovaných tělem. Ty, které procházejí časnou menopauzou, jsou vystaveny zvýšenému riziku deprese a měly by se svým lékařem o této situaci hovořit.

Příznaky deprese

Pokud máte podezření, že byste mohla být v depresi, v první řadě se poraďte se svým lékařem. Sledujte své příznaky a nezapomeňte si je zaznamenávat, deník může být při návštěvě specialisty opravdu nápomocný. Že se jedná o závažnou depresi může signalizovat jakýkoli z následujících příznaků:

  • Pocit smutku, beznaděje nebo zoufalství, který trvá déle než dva týdny
  • Pocit velké únavy bez zjevné příčiny
  • Pocit provinilosti či méněcennosti
  • Zvýšení nebo snížení chuti k jídlu, nenadálý úbytek či příbytek hmotnosti
  • Ztráta požitku z činností, které jste si v minulosti užívala
  • Ztráta zájmu o sex
  • Pocit neklidu
  • Problémy se soustředěním
  • Problémy s usínáním či s buzením
  • Přílišné přemýšlení o vlastní osobě nebo o umírání

Každý může mít den nebo dva, když se cítí smutně a pod psa. Zármutek po velké ztrátě je normální až po dobu jednoho roku. Pokud se pro vás však tyto příznaky stanou běžnou normou, nestyďte se a poraďte se s lékařem, psychologem, poradcem nebo jiným odborníkem o tom, zda je váš psychický stav normální.